O józe toho bylo v literatuře napsáno již mnoho a účelem těchto stránek není opakovat či citovat jogíny a myslitele.

To co však považujeme za důležité sdělit, je že v našich kurzech se nesetkáte s žádným náboženstvím, nebudou vám vštěpovány fanatické myšlenky, ani vás nebude nikdo přesvědčovat, abyste na cokoliv změnili váš dosavadní názor. Je pouze na vás, na kolik se do jógové praxe ponoříte a necháte se jí ovlivňovat. Vše co vám je na kurzech předkládáno, je pro vaši inspiraci, zamyšlení a pokud budete mít zájem myšlenky rozvíjet a dělit se o ně, rádi vám umožníme, abyste vyjádřili svůj názor či kladli otázky, na něž se pokusíme odpovědět. Nejlepší příležitostí pro takovéto sdílení bývají letní pobyty s jógou, kde potkáte rovněž další učitele i žáky.

Co je to jóga?

Jóga v původním významu zamená jho. Nejbližší český překlad je spojení, nebo-li obnovení spojení individuálního Já (átman) s univerzálním Bytím (paramátman). V sanskrtu je slovo jóga odvozeno od slovního kořenu judž. Do češtiny se nejčatěji překládá jako spojit, sjednotit nebo ovládnout.

Nejstarší zmínky o józe pocházejí z bráhman (900 až 500 př. n. l.) a z upanišad (900 př. n. l.). Za nejznámější díla pojednávající o józe lze považovat Bhagavadgítu (200 př. n. l.) a Pataňdžaliho jóga sútry (300 až 200 př. n. l).

Slovo jóga je ve zmíněných dílech užito v mnoha spojeních a významech. Mezi nejznámější patří:

HATHAJÓGA – (jako část Pataňdžaliho klasické aštangajógy) je jóga fyzických cvičení, využívající pozic (ásan), které vitalizují celý organismus včetně energetického (pránického) těla člověka.

RÁDŽAJÓGA – (královská jóga) – osmistupňová stezka pevné vůle a sebekázně. Jednotlivé stupně jsou:

1. Jama – zdrženlivost, zákazy, které rozvíjísprávné jednání.

Ahimsa, neubližování myšlenkou, slovem ani činem.
Satja, pravdivost v myšlence, slově i činu, které se musí vždy shodovat.
Astéja, nekradení, nesobeckost.
Brahmačarja, mravnost, pohlavní čistota, resp. oproštění se od chtíče v myšlence, slově i činu.
Aparigraha, nelakotnost, nehromadění až bezmajetnost.

2. Nijama – příkazy, které rozvíjí duchovní hodnoty.

Sauča, čistota těla i mysli, kdy čistá mysl nepropadá světskosti a orientuje se k božským kvalitám.
Santoša, spokojenost z jejíhož rozvoje vyplyne blaženost.
Tapas, askeze jež probouzí vnitřní oheň spalující hlubší nečistoty těla i mysli.
Svadhjája, studium posvátných písem, které povzbuzuje a ujasňuje duchovní úsilí.
Íšvara pranidhána, uctívání osobního Boha, resp. kontakt s duchovními úrovněmi.

3. Ásana – pozice těla, klasická hathajóga.

Prostřednictvím hathajógy usilujeme o dokonalé tělo, které se stává nástrojem zajišťujícím harmonii mysli. Prostřednictvím hatha jógy odhalujeme svůj skutečný duševní stav. Skrze odhalení a přijetí tohoto stavu, můžeme tento měnit až do stavu, kdy dosáhneme takové harmonie, která nám umožní nacházet hlubší pravdy bytí.

4. Pránájáma – ovládání dechu, nádechu, výdechu a zadržení dechu.

Špatný dech s projevuje nedostatkem odolnosti vůči únavě a odporem k tělesnému úsilí. Je zdrojem nervozity a podrážděnosti.

Správný dech tělo posiluje a udržuje zdravé. Dokonalým dechem mizí přebytečný tuk, rozjasňuji se oči a celý obličej, hlas se stává melodickým, soustředění je snadné a dochází k probuzení skrytých sil.

5. Prátjáhára – ovládání smyslů, nelpění na objektech smyslů.

6. Dhárana – koncentrace, zaměření smyslů.

7. Dhjána – meditace, rozjímání o univerzálním bytí.

8. Samádhi – kontemplace, nazírání, spojení se s univerzálním bytím. 

KARMAJÓGA – jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým. Tímto se očišťuje charakter člověka, jeho mysl i vědomí.

BHAKTIJÓGA – jóga lásky a oddanosti. Jogín (bhakta) uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.

DŽŇÁNAJÓGA – jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.

KUNDALINÍJÓGA – jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti neboli hadí síly. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle (čakry) a drahami, jimiž energie proudí (nádí). Při probuzení hadí síly, tato stoupá z kořenové čakry (Muladháry) skrze jednotlivé čakry až po temenní čakru (Sahasráru).

GURUJÓGA – jóga uctívání mistra. Jogín dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra (guru), který jej vede a usměrňuje.

Ať již se jogín rozhodne praktikovat jakoukoliv cestu jógy, vždy musí začít od začátku. Od začátku, který má každý někde jinde, neboť každý je na jiné úrovni poznání. Je třeba si tuto úroveň velmi upřímně uvědomit a zpracovávat svůj charakter, svoje tělo i mysl krok za krokem tak, aby základy byly pevné, pravdivé a jogín se na ně mohl spolehnout.

Jóga je cestou od temnoty ke světlu, od nevědomosti k vědomí. Skrze jógu dochází k poznání, pochopení a skrze pochopení mizí nevědomost a přichází štěstí. Skrze jógu se stáváme vědomými bytostmi. S vymizením nevědomosti, mizí i utrpení, jehož je nevědomost zdrojem. Skrze jógu se stáváme vnímavými bytostmi. Vnímáme sebe i okolí. Jóga je o vnímání přítomnosti. Jóga je o přijetí přítomnosti. Žít v józe znamená neustále si připomínat vědomí přítomnosti. Je-li jóga chápána správně, tedy celistvě bez rozlišování, je třeba si uvědomit, že jóga je vlastně způsob života. Způsob života v naprostém splynutí bez odlišení. Za jogína se může považovat ten, kdo si je stále vědom svých činů stejně tak jako jejich následků, které je připraven nést. Jóga je praktickou cestou, kde vše závisí pouze na nás. Cestou založenou jen na vlastním poznání a zkušenosti. Pokroku dosahujeme zevnitř, nikoliv z vnějšku. Nikdo nám nepřinese štěstí, zdraví ani spokojenost. Pracujeme pouze s tím, co máme stále k dispozici. Našimi nástroji jsou tělo, mysl a intelekt. Nastoupit cestu jógy znamená, vydat se na cestu poznání sebe sama. A nutno říci, že tato cesta je cestou odvážného a vytrvalého ducha.  

Pohnutky vedoucí jednotlivce k józe mohou být různé a je vhodné, aby si každý uvědomil proč chce jógu praktikovat a čeho chce skrze jógu dosáhnout. Od toho se pak odvíjí, na jakou příčku priorit jógu do svého života zařadí a tudíž jakým přínosem mu jóga může být.

Přejeme tedy všem, kteří se rozhodnou vydat po této cestě, aby jim nechyběla odvaha, vytrvalost ani pravá touha po poznání.

Hari óm

Mudra – neboli symbol, znamení či pečeť.

JÓGA MUDRA prováděná se správným vnitřním postojem = vstup do harmonie sama se sebou a tím i s univerzálním neosobním principem života.

Technika: Výchozí pozicí je PADMASÁNA, pokud však není zvládnuta může být nahrazena VADŽRÁSANOU. Ve výchozí pozici provedeme několik klidných nádechů a výdechů. Poté levá ruka uchopí za zády zápěstí pravé ruky, či mohou být propleteny prsty rukou a dlaně vytočeny vně. Po výdechu přejdeme zvolna do předklounu, až se čelo dotkne podložky. Předklon vychází z boků, páteř je rovná a napjatá, při provádění z VADŽRÁSANY se nezvedáme z pat. V pozici volně a jemně dýcháme. Po ukončení výdrže provedeme nádech a pozvolna přecházíme zpět do sedu, do výchozí pozice.

Pro zlepšení fyzického efektu se doporučuje zádrž dechu po výdechu, dobu určuje individuální stav. Pro psychický efekt je vhodný jemný a tichý dech. V pozici se setrvává od 1 do 5 minut.

V JÓGA MUDŘE relaxujeme všechny svaly a soustředíme se na dech, resp. na celý průběh nádechu, bezdeší po nádechu, výdechu a bezdeší po výdechu. Pozice uvolňuje svaly v bederní oblasti a napomáhá upravit nesprávnou polohu břišních orgánů. Doporučuje se při chronickém zánětu jater.  

JAMA – mravní pravidla

Ahimsa, neboli nenásilí. Neubližování myšlenkou, slovem ani činem.

Satja, neboli pravdivost, nelhaní. Myšlenka, slova i čin se musí shodovat.

Asteja, neboli nekradení. Nebraní věcí nedarovaných.

Brahmačarja, neboli zdrženlivost, je pohlavní čistota nebo oproštění od chtíče v myšlence, slově i činu.

Aparigraha, neboli nelakotnost, nehromadění.

NIJAMA – doporučení

Sauča, neboli čistota těla i mysli. Čistá mysl nepropadá světskosti a orientuje se k božství a jeho kvalitám.

Santoša, neboli spokojenost. Prožívání vnitřní radosti. Z rozvíjení vnitřní spokojenosti plyne blaženost.

Tapas, neboli askeze. Překonávání překážek, morální diciplína. Probuzení vnitřního ohně spalujícího nečistoty těla i mysli.

Svadhjaja, neboli studium posvátných písem, ale také sebe sama. Studium k povzbuzení a ujasnění si duchovního úsilí.

Išvara pranidhana, neboli odevzdání se božství či uctívání osobního boha. Veškeré jednání konané s důvěrou v boha.

Každý adept jógy by si měl uvědomit, že musí začít vždy u sebe a vždy z bodu poznání, ve kterém se právě nachází. V józe nelze nic přeskakovat a adept jógy by měl postupně ovládnout všechny části nauky. Jen pro pořádek zde uvádíme stupnici, jež by měl adept jógy projít.

1. JAMA – zdrženlivost, zákazy

2. NIJAMA – příkazy

3. ÁSANA – pozice

4. PRÁNÁJÁMA – ovládání dechu

5. PRÁTJÁHÁRA – ovládání smyslů

6. DHÁRANA – koncentrace

7. DHJÁNA – meditace, rozjímání

8. SAMÁDHI – kontemplace, nazírání

O významu a přínosu manter pro adepta jógy budeme hovořit jindy a přesto, že překládání manter nemá smysl, neboť v mantrách jde o něco jiného než o přesný překlad, zde uvádíme na vaši žádost, alespoň krátké seznámení s obsahem některých z nich.

GAYATRI

Om Bhur, Bhurvah Svah, Tat Savitur, Varenyam, Bhargo, Devasya, Dhimahi Dhiyo Yona, Prachodayat

„Ó, Pane, ty jsi ten, který daruje život, odstraňuje bolest a trápení, ten, který přináší štěstí. Ó, stvořiteli vesmíru, kéž obdržíme tvé svrchované, hřích ničící světlo, kéž vedeš náš intelekt správným směrem.“

Gayatri mantra je jedna z nejstarších modliteb, které lidstvo zná. Stará jako světlo samo, stejně jako vitální síla. Tato modlitba volá k nejvyšší moudrosti, brilantnosti vesmíru ukázat a osvítit naši pravou podstat. Tato mantra nám pomáhá stát se jemnými a přijímajícími k božské moudrosti, ochraňující život a podstatu našeho Bytí.

NARAYANA

Hari Om Namo Narayana

„Klaním se ti, Pane.“

Višnu je nekonečným oceánem, z něhož vzniká svět. Protože je jeho symbolem voda (Nara), sám se nazývá Nárájana – ten, který přebývá nad vodami. Višnu se považuje za udržovatele vesmíru. Ŕíká se, že je věčný, všepronikající duch a je spojován s prvotními vodami, předcházejícími stvoření vesmíru.

GOVINDA JAI JAI

Govind Jai Jai Gopala Jai Jai

Radha Raman Hari Govinda Jai Jai

Pán Kršna v inkarnaci Bal avatára je znám jako Góvinda. Jeho osobnost je všepřitahující a jeho věčnou milenkou je Rádhá. Brahma, první stvoření ve vesmíru, se modlí ke Góvindovi: „Govindam adi purushamtam aham bhajami“ – nabízím svou poslušnost nejvyššímu Pánu Góvindovi. Góvinda je zdrojem veškeré existence. Mantra oslavuje Kršnu ve své roli jako milenec Rádhy. Rádhá symbolizuje lidskou duši, která skrze intenzivní ochotu a oddanost překonává všechny sociální normy a dosahuje extatického sjednocení s Bohem.

DURGA

Om Shri Durga, Jai Jai Maa, Jai Maa Jai Maa, Namoh Namah

Om Shri Saraswati, Jai Jai Maa, Jai Maa Jai Maa, Namoh Namah

Om Shri Tara, Jai Jai Maa, Jai Maa Jai Maa, Namoh Namah

Om Shri Parvati, Jai Jai Maa,Hey Maa Hey Maa, Namoh Namah

Hari Om, Hey Ma Durga …

Mantra je zvoláním chvály různým manifestacím Božské Matky, nazývané mnoha božskými jmény. Bohyně Durga reprezentuje sílu svrchovaté bytosti, jež zachovává morální pořádek a spravedlnost ve stvoření. Sanskrtské slovo Durga znamená pevnost, která je pod ochranou. Durga, též nazývaní Božská Matka ochraňuje lidstvo od zla a utrpení tím, že ničí zlé síly jako sobectví, žárlivost, předsudky, nenávist a ego.

MAHA

Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare

Hare Krishna, Hare Krishna, Krishna Krishna, Hare Hare

Slovem „Hare“ vzýváme Kršnovu božskou energii. Význam mantry je následující: Zdravím Tebe, velké Bytí uvnitř. Zdravím toho nejrásnějšího. Kršnovo vědomí proniká skrz hinduistický svět a étos (společenské zvyky dané doby). Kršnovo vědomí je v každém z nás, čeká na to, aby se mohlo probudit jako oheň ze sirky. Zpívání Hare Kršna navozuje přirozený čistý stav mysli. Mantra je zvuková vibrace, která očišťuje mysl a osvobozuje ji od úzkosti a iluze.

HARI BOL

Mukunda Madhava Givinda Bol

Keshava Madhava Hari Hari Bol

Oslavujeme Kršnu a místa okolo Vrindávanu (jih Dillí), spojené s jeho životem. V krajině podobné zahradě si hrával uličnický Kršna a jako mladík okouzlil srdce mnoha místních dívek svými pohledy a neodolatelnou flétnou. V každé inkarnaci Pán Kršna jako avatár od svého dětství oddaně miluje Boha buď jako Mistra nebo nejlepšího přítele, či milence, a tak nám odhaluje nekonečné možnosti božské lásky. Přestože je věčný, z milosti se Bůh zjevuje oddaným. Přestože se zjevuje v hmotných úrovních času a prostoru, určitě z nich nepochází.

 AUM SHREE RAM

Aum Shree Ram, Jai Ram, Jai Jai Ram

Starověká mantra, která je nejoblíbenější mezi Rámovými oddanými napříč Indií. V podstatě oslavuje krásu Pána Rámy a modlí se za jeho vítězství nad všemi zlými silami světa. Pán Ráma je považován za dokonalého avatára svrchovaného ochránce Višnua. Ráma je nejpopulárnějším smybolem udatnosti a ctnosti, dle slov Svámího Vivekanandy je vtělením pravdy, morálky, ideální syn, ideální manžel a hlavně, ideální král. Epos Rámájana je založen na příbězích z života Pána Rámy.

RADHA RAMAN

Radha Raman Hari Govind Jai Jai

Mantra popisuje zrcadlový obraz lásky mezi Kršnou a Rádhou. Brahmačari Gopalanandajimu, autoru této mantry, sdělil jeho Guru, že jednou bude jeho mantru zpívat celý svět. Rádhá a Kršna jsou ztělesněními lásky, vášně a oddanosti. Rádhy vášeň pro Kršnu symbolizuje intenzivní touhu duše po absolutním spojení s Bohem. Kršna je duší Rádhy a Rádhá je duší Kršny. Rádhá je neoddělitelná součást Kršny. Paramátmá je jí podřízeno. Bez ní Kršna neexistuje.

NAMAH SHIVAYA

Someshwara Shiva, Someshwara, Hare Hare Bolo Namah Shivaya

Maheswara Shiva, Maheswara, Hare Hare Bolo Namah Shivaya

Šiva je vekým stvořitelem, stejně jako ničitelem vesmíru, často zobrazovaný jako jogín meditující na hoře Kajláš v Himalájích. Mantra invokuje dvě z dvanácti svatyň Džótirlingamu v Indii. 12 hlavních svatyň v různých částech Indie, uctívajících Pána Šivu, mají dle hinduistických purán bohatou historii a tradici. Šiva odnepaměti uctíván jako Džótirlingam (svatyně, v níž je Šiva uctíván jako lingam světla). Nejjižnější lingam je umístěn v Ramešvaramu, nejsevernější je umístěn Kedarnathu v Himalájích.

 RAM

Shree Ram, Jai Ram, Jai Jai Ram

Zdravím bytí v sobě, kéž bytí v sobě zvítězí. Pán Ráma se považuje za dokonalého avatára svrchovaného ochránce Višnua. Ráma je nejpopulárnějším smybolem udatnosti a ctnosti, dle slov Svámího Vivekanandy je vtělením pravdy, morálky, ideální syn, ideální manžel a hlavně, ideální král. Epos Rámájana je založen na příbězích z života Pána Rámy.

AUM JAI JAGADISH HARE

Aum Jai Jagadish Hare, Prabhu Jai Jagadish Hare

Bhakt Janon Ke Sankat, Kshaname Door Kare

Aum Jaya Jagadisha Hare

Starověká melodie áratí se po celé Indii zpívá jako hymna během denních přestávek odnepaměti. V této verzi jsou slova věnovaná Bohu Višnuovi (inkarnaci Boha Rámy a Kršny) jako Pánovi vesmíru. Toto áratí (uctívání ohněm) je univerzální modlitbou člověka jakéhokoli vyznání a náboženství. Může ji tedy zpívat jak hinduista, křesťan či muslim, protože prostě a čistě oslavuje ctnosti Boha a oddanost k němu.